Čím voní domov

Také vám dnes něco zavonělo pod nos ? Vůně. Jeden z nejsilnějších vjemů. Každý dům má svou typickou vůni. Každý člověk, každý oběd ...

ČÍM VONÍ DOMOV

Můj domov voní dřevem,

stejně jako medem

s máslem 

a čerstvým chlebem.

Hebkostí dětských paží, 

jež se kol šíje ovinou,

požehnaným časem,

kdy hodina zdá se býti vteřinou.

Můj domov voní šálkem ranního čaje

a jasným tónem klavíru,

na který někdo hraje.

Oříškovou čokoládou, 

kterou mi syn věnoval

i letními šaty, 

kdy jsem Tvá královna

a Ty mého srdce král.

Můj domov voní odpuštěním,

slzami i lítostí,

něžným malým pohlazením

i výkřikem ve zlosti.

Usmiřujícím políbením

a rozechvělou blízkostí.

Můj domov voní vyžehleným prádlem,

opraženou jíškou 

s čerstvým sádlem

a bramborovou polévkou,

co v ní stojí lžíce.

Starým šicím strojem,

vždyť potřebuješ 

zpravit u kalhot nohavice.

Můj domov voní pilinami,

když Ti čistím modráky, 

stolem, postelí, kuchyní, nestačím jmenovat,

co všechno jsi pro nás vyrobil taky.

Únavou v Tvých černých očích,

která se v jiskru promění,

když smích našich dětí

pohladí Tě po Tvém rameni.

Můj domov voní záhonem s jahodama

tak, jak je sázel tatínek,

od marmelády upatlanou zástěrou, 

co nosila už moje máma

a ve svačině schovaným 

se vzkazem lásky papírek.

A také cupitáním malých nožiček

a po babičce keřem drobných růžiček.

Můj domov voní meduňkou, 

levandulí a mátou,

sirupem z černého bezu

a diviznou zlatou.

Mateřídouškový dech

v něm také zahraje,

svoboda a láska

jsou vstupenky do ráje.