Moje první první svatba
LEŠENÍČKO, LEŠENÍÍÍ
„Lešenííííčko, lešeníííí
to je mé potěšeníííí.
Vylezu si do vršku-u,
nenamelu si držkuuu…
Mizí starost k řešenííí,
i věc k neunešenííí.
Není důvod k věšení-í,
když se dívám z lešenííí.
Lešeníííčko, lešenííí,
to je mé potěšenííí.
Žádné velké zděšení-í,
že tu stojí lešenííí.
Tělo mé si nelenííí,
když lezu polešenííí.
Rozhlédnem se po kraji-i,
krásou srrrdce roztajííí.“
(na nápěv Čechy krásné, Čechy mééé)
Lešení je jeden velký zázrak. Že něco tak chatrného udrží tolik lidí při práci, nekymácí se, bez zachvění stojí tolik dní… No právě. Tolik dní! Když jsem tehdy schválně přestřelila a střelila, že čtrnáct dní před svatbou se bude sundávat lešení, všichni jsme to brali jako dobrý vtip a všem bylo jasné, že se lešení prostě odstraní o mnoho a mnoooho dní dřív. Ale co naděláte. Někdy ani ten nejlepší úmysl nestačí.
Základní instinkt u člověka je prý panika. Když je zahnán do úzkých a neví si rady, tělo zpanikaří. Prorokovala jsem, že tento stav u mne nastane, pokud se lešení neodstraní nejpozději čtrnáct dní před svatbou. To byl nejzazší termín zdravého duševního stavu svatební matky. Moje prognóza se ovšem nevyplnila. Lešení se sundávalo ne čtrnáct dní před svatbou, ale týden před svatbou!
SEDM DNÍ ZBÝVALO DO SVATEBNÍHO VESELÍ !!!
PŘESTO !
Když se v inkriminovaném termínu před svatbou stále ještě dohlazovala omítka, zapnul se mi v mozku nějaký čudlík pro krizové situace a JÁ začala všechny utěšovat, že je to vlastně úúúžasné. Svatební dům ozdobený lešením hned tak někdo nemá. Podařilo se nám sehnat na kostelovou výzdobu víc tylu, než jsem doufala a tak jsem ostatním líčila, jaké to bude hezké. Na lešení pověsíme bílé fábory, trubky obtočíme břečťanem, který se nám přemnožil a aspoň ho zredukujeme, nemusíme umývat okna, protože to nebude vidět a s úklidem zahrady si taky nikdo nemusí lámat hlavu…
Bohužel se mi manžela nepodařilo pro můj krizový plán nadchnout a v sobotu, týden před svatbou, zavelel svým synům a během hodiny bylo lešení pryč. Škoda. Už jsem to měla tak hezky vymyšlené.
První část: SVATEBNÍ MATKA zde
Druhá část : ZA DOMOV LEPŠÍ A KRÁSNĚJŠÍ zde
Hana Bočková
Moje první první svatba
Návrh namočit ji do vany jsem rázně zamítla. Přece jen se nás osm potřebuje večer někde umýt a dělit se o svou jedinou koupelnu ještě s tímhle, pro nás něčím naprosto neidentifikovatelným, to už fakt ne !!!
Hana Bočková
Moje první první svatba
Svatba s nadhledem, pohledem pod drobnohledem, vzhledem i dohledem dalekohledem pod Nejvyšším vhledem...
Hana Bočková
Moje první první svatba
Je dobrým zvykem sehnat pěkné a kvalitní bydlení a nakonec si pořídit děti. My jsme s manželem zvolili opačné pořadí. Děti byly pěkné a kvalitní, ale...kostlivci ve skříních...
Hana Bočková
Moje první první svatba
Výzdoba je naprosto zbytečná, papouškovala jsem dceři - nevěstě, ale jako když do dubu mluvíš. Vedla si dál svou ...
Hana Bočková
Moje první první svatba
Ovzduší, duch, duše, duchna... duch dobrého domu a pohostinného srdce hostitelky se nepozná podle neexistujících prachových částic v ovzduší, třebaže to slovo „ducha“ obsahuje...
Hana Bočková
Moje první první svatba
2. část volného pokračování.... "To snad ne? Si snad děláte srandu? To jako myslíte fasádu?" A k tomu navíc - "Ať žijí slimáci !" ???
Hana Bočková
Moje první první svatba
... kdo chvíli nechce číst ani o rouškách ani o mytí rukou a třeba potřebuje rozesmát... ...podobně, jako kdysi budoucí prvorodička, jsem se chtěla těšit na nastávající akt...
Hana Bočková
Mám ráda, když prší
Konečně déšt A maloulinká báznička ...................................................................
Hana Bočková
Čím voní domov
Také vám dnes něco zavonělo pod nos ? Vůně. Jeden z nejsilnějších vjemů. Každý dům má svou typickou vůni. Každý člověk, každý oběd ...
Hana Bočková
Jak jsem se málem provařila k rozvodu
Vše bublalo, škvířilo se a čmoudilo podle plánu, než... A tak tu sedím, v tom mrazivém únorovém popoledni, mou kuchyní fičí severák a na řasách se mi pozvolna usazuje jinovatka...
Hana Bočková
Andělé a čerti
Jak je to vlastně s anděly a čerty ? Jsou anebo nejsou ? Také občas zapínáte "automatického kývače" ? Mluví čert i k tatínkům? Povídání nejen pro děti.
Hana Bočková
Svátek Všech svatých
Mám spoustu přátel, jejichž svátek neslavím až zítra, na "Dušičky", ale už dnes. Znám je. Jsou to fajn lidi.
Hana Bočková
Babí léto
" Rosa o pavučinu zazvonila. Usmál ses. Pěkné je to. Vášnivě jsem Tě políbila, netušíc, že přichází babí léto. "
Hana Bočková
Malý fejeton pro pátek třináctého
...hlavou jí proběhla maminčina věta, kdy jako žákyně 2. A základní devítileté školy, začínala svou kariéru...
Hana Bočková
Májová koťata
Na trávníku před školou se nám vyrojila koťata. Půvabná, hravá. Nikomu nevadilo, že dvounohá. Nějakým nedopatřením se mezi ně
Hana Bočková
Ohlédnutí s čapím hnízdem
Letošní květen kvetl, jak nejlíp uměl. Třešeň to rozjela na plný pecky a jabloně se přeháněly, která se barevněji vyjádří.
Hana Bočková
Pokrevní bratři
Objeví se hrdina, který na poslední chvíli zachrání jeden obyčejný život? Není to film ani román. Je to skutečnost. Jde o život sedmnáctiletého kluka.
Hana Bočková
Eutanazie
Důstojná smrt nebo rafinované zlo? Kdo rozhoduje, co je správné a co ne? My, páni tvorstva ? Poručíme větru, dešti ? Poslechněte si příběh, který se skutečně stal.
Hana Bočková
Začal půst, tak to spusť
„Ta hérečka se zase spustila s tím, no tam s tím," spustila na mě hned po příchodu. „ Proč si to pouštíš, když je tam taková spoušť?“
Hana Bočková
"Jaro ? Nééé !"
Ještě nééééééééééééééééééééé !!! Aneb jak se nevinná dětská říkanka může změnit v hororový thriller.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 558x
Jsem žena.
Žena mého muže.
Jsem maminka pěti dětí.
Jsem teta, kamarádka a obdivuji růže,
miluji,když s hurónským ahój ke mně všichni letí
Baví mě tančit po klávesách a malovat básně.
poskakovat a zpívat si jen tak pro radost.
I když rosa v trávě třpytí se krásně,
vím, že lásky není nikdy dost.
Baví mě být ženou.
Baví mě být.
Jsem.